Vyséváme rajčata: Jak si předpěstovat zdravé a silné sazeničky?

Rajská jablíčka jsou velmi oblíbenou zeleninou. Pokud byste rádi sklízeli vlastní sladká a šťavnatá rajčata, zkuste to od semínka. Výhodou je veliký výběr odrůd i větší radost z pěstování.

Rajčata bychom měli vysít 6-10 týdnů před datem, ve kterém budeme moci sazeničky vysadit ven, případně do skleníku. Doba potřebná pro předpěstování závisí na teplotě, kterou semenáčkům a sazeničkám dopřejeme. Vysokou teplotou při klíčení můžeme start o týden i dva urychlit. A podpoříme je i máčením.

Máčení a výsev

Aby semínka nevyklíčila při prvním malém deštíku a pak nezaschla, obdařila je příroda inhibitory klíčení. Ty odplaví až větší a dlouhodobější přísun vláhy. Máčení klíčení urychlí a usnadní, a pokud místo vody použijeme bylinkový nálev, podpoří i odolnost mladých rostlinek vůči nemocem. Heřmánkový nálev je pomáhá chránit proti houbovým chorobám a potírá bakterie a plísně. Přesličkový nálev bohatý na křemík klíčící rostlinky posiluje. Vhodnější nižší hladina v nádobce, aby semínka částečně čněla nad hladinu a mohla dýchat. Semena máčíme několik hodin až den.  

Semena vysejeme do lehkého substrátu (výsevního, nebo směsi listovky a perlitu či vermikulitu), zasypeme přibližně 0,5 cm silnou vrstvou a udržujeme vlhké. Pokud sejeme do sadbovačů (ze kterých se snáze přesazuje) můžeme je naplnit zcela, vytvořit drobné důlky či zářezy, semena do nich vložit a zahrnout. Nejrychleji vyklíčí při teplotě 25 °C.

Růst sazeniček

Zatímco pro klíčení vyžadují semena rajčat opravdu teplo, později příliš vysoká teplota vhodná není, a měla by klesnout na 15-20 °C. Zásadní je dostatek světla - sazeničky mohou prospívat těsně u jižně či východně orientovaného okna bez záclony, ideální je přisvěcování zářivkou či výbojkou s denním spektrem. Příliš rychlý růst podnícený vyšší teplotou a nedostatek světla vedou k vytahování rostlin a nekvalitním sazenicím. Pozor však na to, že intenzita osvětlení prudce klesá se vzdáleností světelného zdroje. Zářivka by se měla semenáčkům co nejvíce přiblížit, jinak budou i pod ní vytáhlé, slabé a neduživé. Osvětlení můžeme znásobit pomocí zrcadla, kovových nebo lesklých bílých ploch. Ačkoli je intenzivní osvětlení žádoucí, nemělo by být delší než 12-14 hodin, aby měly semenáčky čas růst i odpočívat a byly silné.

Substrát udržujeme mírně vlhký a do zálivky jednou týdně přidáváme hnojivo pro nastartování růstu. Zatímco na zahradě je lepší se minerálním hnojivům vyhnout, protože mohou uškodit půdní mikroflóře, při pěstování sazeniček jsou praktická, a kopřivový výluh většinou ještě nemáme k dispozici. Sazeničky zužitkují vše, zbytky se, na rozdíl od venkovního použití, nevyplavují do spodních vod.

Při vhodném počasí lze již v dubnu sazenice, přesazené ze sadbovače či misky do větších nádob, přemístit do skleníku (nesmí však zmrznout) nebo chladnější místnosti k oknu. Porostou pomaleji, ale budou silné a košaté. Skleníková rajčata zde můžeme vysadit rovnou na záhony, na místa uvolněná po jarním salátu a další zelenině.

S pomocí teploty lze rychlost růstu regulovat, což je výhoda – není žádoucí, aby sazeničky již před květnovou výsadbou nasazovaly na květ, nebo měly dokonce malé plody. Pokud se tak stane, květy je lepší odstranit. Rostlina by se po jarní výsadbě měla soustředit na zakořenění a růst, a teprve až vyroste a zesílí, začít nasazovat na květy a vložit sílu do zrání plodů.

Pěstujeme rajčata ze semen: Tajemství dobré chuti tkví i ve výběru odrůdy.

Na slunci vyzrálé, šťavnaté a sladké domácí rajče je jedním z nejcennějších darů letní zahrady. Chuť však závisí nejen na způsobu pěstování, ale i na zvolené odrůdě. A při pěstování od semene máme výběr obrovský.

Vybrat si můžeme odrůdy rajčat s plody rozmanitých velikostí, tvarů i barev. Do salátů jsou výtečná sladká koktejlová rajčátka. Obří masité odrůdy s větším podílem dužiny a drobnými semeny jsou ideální na omáčku k těstovinám, ale i na grilování a do sendvičů. Rajčata mohou být nejen červená, ale také růžová, žlutá, žíhaná i téměř černá, přičemž nejde jen o pestrost vzhledu, ale i o další zajímavé chutě i zdraví prospěšné látky. Stojí za to pěstovat odrůd více, testovat a porovnávat. A od nehybridních odrůd si uchovávat semena pro další rok.

Pěkný vzhled, nebo chuť?

Moderní hybridní odrůdy někdy příjemně překvapí sladkou chutí, zvláště pokud se jedná o koktejlová rajčátka, u kterých byla právě chuť při šlechtění zohledněna. Ale často je bezchybný spíše vzhled, slušná je plodnost i odolnost, ale výjimečně lahodnou chuť, jakou od domácích rajčat očekáváme, ani u dobře vyzrálých plodů nenacházíme. Pokud byly odrůdy šlechtěny nikoli speciálně pro malopěstitele pro domácí spotřebu, ale pro velkopěstírny a komerční prodej, je selekce zaměřena na jiné vlastnosti. Například na trvanlivost plodů, pročež mají opravu velmi tuhou slupku.

Nebo na dokonalé vybarvení, protože žlutozelené flíčky, které u rajčat často zůstávají kolem stonku i po uzrání, jsou nežádoucí. Nicméně milovníci domácích rajčat si již možná všimli, že právě takové plody chutnají výtečně. Příčinou může být právě dostatek chlorofylu, zeleného barviva, v plodu. Fotosyntéza běží na plné obrátky a cukr je skladován přímo na místě, v rajčeti. Aby flíčky zmizely, bylo třeba rostlinu přimět, aby plody při dozrávání chlorofyl odbourávaly rychleji. Poznáme to podle toho, že jsou před barevnou proměnou jen velmi světle zelené – a poté celistvě červené. Ovšem daní za dokonalý vzhled bez flíčku, který bychom k jednoduše odřízli, je méně sladká a výrazná, zkrátka méně rajská chuť. Sladká samozřejmě mohou být i rajčata dokonale červená (či žlutá, fialová..), ne vždy musí být v plodech potlačen chlorofyl, aby se dokonale vybarvily. Před dozráním však bývají sytě zelené, nikoli bledé.

Tyčková a keříčková

Tyčkových odrůd, tedy odrůd, které vyžadují oporu (indeterminantních, s neukončeným růstem) je více a jsou mnohem častěji pěstovány. Zaberou méně místa do šíře, umožní využít prostor do výšky. Dobře se pěstují u zdí a pod přístřešky - ochrana před deštěm je prevencí houbových chorob. V průběhu růstu jim vylamujeme postranní výhony, zálistky, aby se rostliny nevětvily. Existují i alternativní způsoby pěstování na širší opoře a bez vyštipování. Za dobrých podmínek může rostlina plodit ještě více než vyštipovaná, pouze o trochu později, přičemž plody mohou být menší. Nevýhodou je hustší spleť listů, náchylnější k napadení houbovými chorobami – pak hodně závisí na vhodném místě a opoře.

Keříčkové odrůdy (determinantní, s ukončeným růstem) rostou dle odrůdy nejvýše metr do výšky, potřebují však i prostor pro růst do šíře. Postranní výhonky se nevylamují, právě na nich rostlina nejvíce plodí. Keříčková rajčata jsou ideální do truhlíků a nádob na balkóny, především pokud na ně neprší. Při deštivém počasí se totiž obtížněji chrání proti houbovým chorobám.

Odolnost vůči plísni bramborové

Odolnost vůči zhoubné plísni bramborové (Phytophora infestans) je bohužel u rajčat spíše vzácná. Sama plíseň má více linií a způsobů množení, proto je rezistence vůči ní obtížná. Některé nové odrůdy vůči ní jistou odolnost mají, většinou se jedná o hybridy. Někdy můžeme částečnou odolnost objevit i u starých odrůd a velmi nadějná jsou v tomto ohledu divoká rajčata. Výhodné je pěstovat především rané odrůdy rajčat, ubránit před plísní pozdní odrůdy je obtížnější. A také se zaměříme na různorodost, která přináší nejen objevování nových chutí plodů, ale i případné odolnosti vůči nemoci.

Pokud pěstujeme vlastní sazeničky, máme alespoň jistotu čistého startu – sazenice, zvláště pokud jsou z dovozu, mohou v sobě zárodek patogenu již skrývat.

Vše o pěstování rajčat: na záhoně, v pytlích, ve skleníku, výsadba a hnojení.

Sladká chuť a vůně domácích rajčat patří k létu. Jedna z nejzdravějších zelenin skvěle chutná pokud dozraje na sluníčku. Je poslední čas na předpěstování sazeniček!

Proč pěstovat nejoblíbenější plodovou zeleninu na zahradě nebo na balkóně? Vitamin C který u plodů vyzrálých na slunci dosahuje až 300 mg na 1 kg. Z dalších vitaminů je významný především provitamin A, vitamin PP, E, ale i B6 a B12. A také chuť mají domácí rajčata nesrovnatelnou s „umělými“ plody, jež byly po celou zimu k dostání v obchodech.

Rajčata do první tratě

Rajče patří mezi teplomilné rostliny a vyžaduje proto slunné polohy na záhřevných hlinitopísčitých půdách. Na předplodinu nejsou rajčata náročná, měli bychom se ale vyvarovat vysazování po všech lilkovitých rostlinách, tedy po bramborách, paprikách, lilku a především opakovaně po rajčatech.

Rajčata výborně snášejí hnojení statkovými hnojivy, proto je zařazujeme do 1. tratě.
Pro optimální vývoj mladých rostlin je důležitý obsah fosforu a vápníku v půdě. Jejich zásoba by měla být dostatečná po zapravení základního hnojení na podzim nebo i na jaře při jarním zpracování půdy.
Dusíkaté hnojení je vhodné rozdělit na dvě části, první při základním hnojení na jaře a druhou v době počátku tvorby prvních plodů (o velikosti asi 2 cm). Velikost plodů zase příznivě ovlivňuje zásoba draslíku v půdě.

Výsadba sazenic

Na výsadbu do volné půdy je čas, když odezní jarní mrazíky (zhruba ve druhé polovině května). Rostliny není nutné sázet příliš hluboko, kořenový bal by se neměl při výsadbě dostat hlouběji než 10 cm, protože v době výsadby je ještě zem nevyhřátá a studená. Rostlinu vysazujeme šikmo tak, že zeminou zahrneme ještě asi 10–15 cm lodyhy – rostlina na této části vytvoří další kořenový systém, který později umožní lepší příjem živin a vody. V průběhu vegetace rostlinám pravidelně vyštipujeme boční výhony a jediný hlavní výhon vyvazujeme k opěrné konstrukci.

Pěstování rajčat v pytlích

Pěstování v plastových pytlích se osvědčuje tam, kde buď jinou možnost nemáme, nebo chceme u několika rostlin dosáhnout ranější sklizně. Vhodné jsou silné pytle (čiré i černé) a doporučuji vždy ustřihnout roh, aby mohla odtékat přebytečná voda. Pytle naplníme kvalitním substrátem, rostliny zasadíme stejným způsobem jako u venkovní výsadby a během růstu je vyvazujeme k opěrnému kůlu. Pozor, při tomto způsobu pěstování v omezeném prostoru se z půdy často rychle vyčerpá vápník a plody pak trpí suchými hnědými skvrnami proti stopce (suchá skvrnitost z nedostatku vápníku). Proto je nutné během vegetace rostliny přihnojovat vápenatými hnojivy.

Balkónová a cherry rajčata

TIP: KEŘÍČKOVÁ A PŘEVYSLÁ RAJČATA NENÍ NUTNÉ PŘESAZOVAT ANI VYŠTIPOVAT

Pěstování v květináčích a truhlících se využívá na balkonech a okenních parapetech a je vhodné pro drobnoplodé odrůdy typu cherry, které mají nízký vzrůst. Další možností je pěstování převislých odrůd, v omezeném prostoru se jim vzhledem k celkovému habitu rostliny poměrně dobře daří. Při výsadbě nezapomeneme vysypat dno nádoby drenážní vrstvou, která poslouží k lepšímu odvodu přebytečné vody a provzdušnění kořenového balu.

Pěstování v plastových záhonech je řešením pro dvorky, terasy, balkony a podobně. Vzhledem k nízké vrstvě zeminy jsou vhodné pro pěstování tímto způsobem keříčkové odrůdy, a to jak velkoplodé tak cherry.

Ve skleníku jako v bavlnce

Pěstování ve skleníku či fóliovníku zaručuje ranější sklizeň (do těchto prostor můžeme rostliny vysadit dříve) a také lepší zdravotní stav, protože se k rostlinám nedostanou srážky. Právě výkyvy teplot a deště jsou totiž příčinou vzniku obávané plísně bramborové.
Při pěstování ve skleníku musíme pravidelně větrat, zajistit přístup hmyzu pro dobré opylování květů a zalévat rostliny zásadně ke kořenům, abychom zároveň nesmáčeli listy. Proti růstu plevelů se doporučuje pěstovat rajčata na černé netkané textilii.

Na klasickém záhoně

Vzhledem k vysoké vrstvě zeminy a možnosti vyvázání rostlin, jsou záhony vhodné pro pěstování klasických tyčkových odrůd. Šířka záhonu by měla být maximálně 1,5 m, abychom mohli rostliny ošetřovat ze všech stran. Výšku záhonu volíme podle možností, ideální je 80–100 cm.

Cherry rajčata můžete pěstovat v truhlíku i závěsném košíku.

Balkónová rajčata tvoří pohledné, kompaktní, sytě zelené keříky. Když kvetou, kolemjdoucí je často považují z okrasné rostliny. Jenže na rozdíl od nich z květů dozrají lahodné a zdravé plody – červené, žluté, oranžové... Můžete se natáhnout pro čerstvé rajčátko z okna a hned je na talíři!

Rajčata patří k nejoblíbenější pěstované plodové zelenině. Vyzrálá na slunci, voňavá a šťavnatá… taková nekoupíte ani na trhu. Pěstování doma má samozřejmě další výhody, jako je kontrola nad hnojením a ochranou rostlin, a také výběr ze široké nabídky odrůd různých velikostí, barev, tvarů i chutí. Díky ní můžete pěstovat i několik variant keříčkových minirajčat, vhodných do nádob a truhlíků.

Vysejte semínka

Pokud nemáte předpěstovanou sadbu, stále ještě můžete zasít semínka. Sazenice při dostatku světla a tepla stihnou do doby, kdy se umisťují ven, bez problémů vyrůst. Navíc rostliny na chráněných místech, na balkónech a u zdí, mohou plodit až do podzimu.

Výběr odrůd

Pro pěstování v nádobách jsou nejvhodnější keříkové odrůdy s drobnými plody. Najdete v nich rajčátka červená, žlutá i oranžová. Lze takto pěstovat i rajčata tyčková, ale ta potřebují ještě vyšší nádoby a oporu. Zda je rajče keříkové či tyčkové, musí být vždy na sáčku se semeny uvedeno.

Vhodné nádoby

Rajčata, pokud mají dobře plodit, jsou poměrně náročná na výživu a vláhu. Prostorné a dostatečně hluboké nádoby proto pěstování usnadní. Osvědčené jsou samozavlažovací truhlíky, do kterých můžete vysadit několik sazenic vedle sebe. V horkých letních měsících vám velmi usnadní zálivku a rajčata nebudou strádat suchem, ani pokud na několik dní odjedete. Drobnoplodé keříkové odrůdy, které splývají, vypadají půvabně i v závěsných koších.

V truhlících, košících i jiných nádobách, které vždy musí být opatřeny drenážním otvorem, můžete rajčata kombinovat i s rozmanitými kvetoucími letničkami či další zeleninou (minipapričkami, bylinkami).

Jak chránit rajčata před plísní: vyrobte si jednoduché ekologické postřiky

Vlhké počasí a střídání teplot dokonale nahrává největšímu nepříteli rajčat - plísni. Ta dokáže v mžiku rostliny obsypané plody zdecimovat a zničit celoroční úsilí. Zachránit je může důsledná prevence a včasná léčba pomocí domácích postřiků.

Nekonečné hodiny práce při péči o sazenice rajčat se konečně začínají vyplácet. Rostliny obsypané plody vydávají další a další lahodné kousky a vy se těšíte z pořádné úrody. Najednou se ale na listech objeví skvrny, které se rychle zvětšují a listy odumírají. Plody hnědnou, sesychají a do červené lákavé barvy už nikdy nedospějí. Během několika dnů dokáží plísňové choroby znehodnotit celou úrodu.

Nenápadný nepřítel

Nejen člověk a zvířata, i rostliny mají své choroby a škůdce. Nákazy způsobené viry, bakteriemi a houbami dokáží způsobit rozsáhlé škody na polích i zahradách. Nekontrolované bujení plísní má často drastické dopady a během krátké doby dokáže zhatit nadějnou úrodu a ukončit rajčatovou sezónu. Rajče jedlé (Solanum lycopersicum) je nejčastěji ohroženo plísní bramborovou (Phytophthora infestans), označovanou také jako plíseň rajčat. Začátky choroby jsou nenápadné, na listech vznikají drobné šedozelené skvrnky. Ty se rychle šíří a brzy jsou listy seschlé jako by je spálilo sluníčko. Nasazené zelené plody se díky plísni mění ve scvrklé vrásčité útvary, které už nikdy nedozrají. Dalším obávanou nemocí rajčat je plíseň šedá (Botrytis cinerea). Napadá nejen rajčata, ale i papriky, broskve či jahody. Tento postrach napadá celé rostliny rajčat, listy, stonky i plody pokryje šedavý porost plísně a znehodnotí je.

Jak plísni předcházet

Preventivní kroky, které uchrání rostliny rajčat před plísní, musíte udělat už na začátku sezóny. Nesázejte rajčata do blízkosti brambor, ani na záhony, kde v minulých letech brambory byly. Stejně tak se plíseň může šířit i z paprik či cuket, snažte se od nich držet rajčata dál. Samotná rajčata nepěstujte příliš blízko u sebe, nahráváte tak snadnějšímu šíření choroby. Sporám plísně vyhovuje vlhké prostředí, proto je nutné co nejvíce omezit vhodné podmínky pro nárůst plísně. Rajčata pěstujte na stanovištích s dostatkem slunce, vláhu jim dodávejte přímo ke kořenům. Chraňte je před deštěm, umístěte je pod stříšku nebo ke zdi. Zalévejte nejlépe ráno, aby slunce co nejdříve vysušilo vlhkost na listech. Rostliny vyvazujte k tyčkám a pravidelně zaštipujte. Pak se listy nedotýkají země, jsou provzdušněné a suché, riziko plísňového onemocnění se snižuje. Pěstujte rané odrůdy, které stihnou brzy vyrůst a plodit. Vyhledávejte odolnější odrůdy nebo pěstujte divoká rajčata. Do blízkosti rajčete vysaďte rostliny přirozeně působící proti plísním, například měsíček lékařský, bazalku pravou či aksamitník.

Rychlejší než plíseň

Všechny rajčata pravidelně prohlížejte a pátrejte po prvních příznacích plísňového onemocnění. Napadené listy ihned odstraňte, zmenší se tak riziko rozšíření na celou rostlinu. Pokud je rostlina silně zachvácena, nezbývá než ji celou zlikvidovat. Rostlinný materiál napadený plísní nikdy neházejte na kompost, v ideálním případě jej spalte. Jako prevenci plísně vyzkoušejte nejrůznější postřiky, dobře funguje třeba česnekový nebo přesličkový výluh. Několik stroužků česneku rozkrájejte a zalijte litrem vody. Nechte vylouhovat přes noc, slijte přes sítko do rozprašovače a ob den stříkejte na rostlinu. Přesličkový výluh připravíte podobně, dvě hrsti natě přesličky rolní zalijte litrem vroucí vody, nechte směs stát přes noc a slijte. S plísní zatočí i prášek do pečiva rozmíchaný ve vodě. V pěti litrech vody rozmíchejte pět lžiček prášku do pečiva, zakápněte rostlinným olejem. Postřik aplikujte každý třetí den. Jestli nic z toho nezabírá a plíseň se dál šíří, neváhejte a použijte některý z komerčních přípravků na trhu.

Skvrny na rajčatech, hniloba, deformace plodů: Jak jim zabránit?

Na čerstvých rajčatech ze zahrádky si rád pochutná nejeden zahrádkář. Sbírání krásně vonících a sytě červených plodů je pro pěstitele jeden z nejuspokojivějších pocitů. Ne každý se ale o rajčata dokáže starat bez chyb. Představíme vám ty nejčastější a ukážeme, jak se jim vyhnout.

První chybou je příliš brzké vysazování rajčat. Při výsadbě musíme zohlednit aktuální vývoj počasí. Stačí přízemní mrazíky, a s rajčaty je amen. Proto se jejich venkovní výsadba doporučuje až v polovině května. Rostlinky musí přijímat z půdy fosfor, což se jim při nízkých teplotách nedaří. Nedostatek tohoto prvku může rostlinu zabít. Promrzání půdy můžeme zamezit zamulčováním záhonu.

S obdobím sázení souvisí i hniloba květu, která se může na rostlince vyskytnout. Projevuje se tmavou skvrnou na plodech, která se může změnit až na černou. Příčinou tohoto viditelného poškození je nedostatek dalšího důležitého prvku, vápníku. Stejně jako při nedostatku fosforu, i hnilobě zabráníte zasazením rostlinky ve správný čas. Při prevenci či při výskytu prvních známek hniloby můžete na list rajčat vápník přímo aplikovat.

Důležitá je taky pravidelná a bohatá zálivka. Nesmí se totiž stát, že kořeny rostliny proschnou. Pokud budete rostliny pravidelně zavlažovat, předejdete mimo jiné růstovým prasklinkám. Ty by samy o sobě nevadily, ale často se stávají vstupní branou pro bakterie a houby, což je ve finále pro plod osudové. Opak je ale také škodlivý, takže se nesnažte rajčata ani přelívat. Pomoct může vhodně zvolený mulč, který udrží tolik potřebnou závlahu na místě, kde je potřeba. Při nadměrné vlhkosti může také dojít k hnilobě plodu. Té zamezíte mimo jiné ukotvením rajčat k tyčím, nebudou se tak dotýkat vlhké země a pravděpodobnost hnití se tak zmenší.

Skvrny se na rajčatech mohou objevit i ze zcela jiných důvodů. Můžete je najít, pokud rostlinku vystavíte přílišnému slunci. Pokud se tak stane, tak to může způsobit poškození rostlinné tkáně. Viditelně se to na plodech projeví bílou či žlutou skvrnou. Rostlince pomůžete úplně jednoduše, přemístěte ji do polostínu, či ji zastiňte.

Další viditelná vada na rajčatech je deformace. Ta se týká hlavně děr a jizev. Jednotlivé rajčata taky mohou srůst dohromady nebo se na nich mohou vytvořit různorodé výrůstky. K těmto poškozením dochází hlavně u odrůd s většími plody. Příčinou může být studené počasí či vysoká hladina dusíku. Zase a znovu jsme u zásady nepěstování rajčat příliš brzy. Pokud se vám i tak plody deformují, vyměňte je za menší odrůdy, u kterých je problém méně častý.

Pozor byste si měli také dát na přílišné používání herbicidů, například pro kontrolu plevele. Pokud je budete rozstřikovat blízko rostlinek, můžete způsobit až jejich úplné odumření. V lepším případě se může zpomalit dozrání sklizně či může dojít k deformaci nebo nepravidelné změně tvaru plodu. Rada zní, udržovat herbicidy od rajčat co nejdále. Obecně je také lepší používat přírodní metody a herbicidům se vyhýbat. Mnohdy totiž dělají více škody než užitku.

Stačí dodržovat těchto pár jednoduchých rad a pak se jen těšit z bohaté sklizně šťavnatých rajčat.

Zdroj: Jak chránit rajčata před plísní: vyrobte si jednoduché… | iReceptář.cz (ireceptar.cz)