V únoru je čas na první výsevy semínek pro předpěstování sazeniček. Takto časný výsev se vyplatí u raného salátu, celeru, brokolice, lilku, paprik. Pro časnou sklizeň lze již v únoru začít také s předpěstováním rajčat, cibule a petrželky.

Více o pěstování rajčat najdete ZDE.

Papriky: sadíme do lehkého substrátu. Klíčící rostlinky potřebují dostatek tepla (nad 22 °C) a světla. Ideální je okenní parapet orientovaný na jih či východ, světlo by neměla ubírat ani záclona. Klíčení urychlíte máčením semen. Až se vytvoří dva pravé lístky, rostlinky přepichujeme do samostatných květináčků či kelímků. Na záhony se sazeničky paprik vysazují až v druhé polovině května, kdy nehrozí přízemní mrazíky. Více o pěstování paprik na záhonech nebo sklenících naleznete ZDE.

Do teplého či poloteplého, hnojem či kompostem vyhřívaného pařeniště lze vysít rané odrůdy ředkviček. Jako případná izolace poslouží bublinková fólie či bílá netkaná textilie.

V teplejších oblastech můžete již koncem nechat naklíčit rané brambory pro jarní výsadbu. Položte je do vzdušných bedýnek nebo lísek tak, aby nahoru směřovalo co nejvíce oček a umístěte je na světlé místo, kde se teplota pohybuje mezi 10° až 15 °C.

Začátkem měsíce je poslední vhodný termín pro výsev semen paprik a brokolice pro předpěstování sazenic.

Do poloviny měsíce je třeba vysít semínka pro předpěstování sadby rajčat a melounů.

Do pařeniště či fóliovníku lze za příznivého počasí  vysévat karotku, ředkvičku, bazalku, a sázet předpěstovaný ranný salát. Salát ke sklizni mladých listů můžete vysévat v průběhu měsíce při vhodném počasí přímo na záhon a klíčící rostlinky přikrýt netkanou textilií.

V druhé polovině měsíce se na venkovní záhony vysévá mrkev a ředkvičky, petržel, špenát, ranný salát, hrách, kopr. Vzcházející semínka a klíčící rostlinky ochrání před chladem i škůdci bílá netkaná textilie.

Vysazovat již lze cibuli sazečku a česnek.

V březnu je vhodné předpěstovat si sazeničky letniček, které mají delší vegetační dobu, nebo jsou citlivé na jarní mrazík. Patří mezi ně aksamitník, astra čínská, kosmatec, slaměnka smil listnatý, gazánie, nebo hvozdík čínský. Semena se vysévají do poloteplého pařeniště, nebo na okenní parapet.

Koncem března lze při příznivém počasí začít s výsadbou okrasných trvalek kvetoucích v létě. Zrovna tak je lze rozmnožovat dělením trsů a přesazovat.

Nastává čas pro výsadbu ovocných stromů a keřů. Na jaře lze vysazovat všechny ovocné stromy, zvláště prostokořenným sazenicím prospěje časný termín. Pro meruňky, broskvoně a nektarinky je jarní termín výsadby dokonce vhodnější, nežli podzimní.  

Koncem měsíce se vysazují okrasné opadavé listnáče i sazenice révy vinné.

DUBEN

Na záhony lze nyní vysévat téměř všechny druhy zeleniny, například mrkev, saláty, červenou řepu, hrách, špenát, asijskou listovou zeleninu.

Také pro semena aromatických bylin je duben ideálním měsícem k výsevu, ať již na záhony či do nádob. Vysít můžete levanduli, oregano, tymián, majoránku, mátu, šalvěj, čechřici, roketu, kopr, estragon, rozmarýnu...

Vysazovat můžete předpěstované sazenice salátu i brokolice, naklíčené brambory, křen.

Do skleníků, kde jsou zajištěny bezmrazé podmínky, lze vysazovat předpěstované sazenice rajčat.

Všechny trvalky, které kvetou v létě a na podzim, je nyní možné vysévat i vysazovat. Můžete je také rozmnožovat dělením trsů.

Je ideální čas k osazení skalky skalničkami.

Vysazují se také okrasné trávy , bambusy i kapradiny.

Je ideální čas i na založen nového trávníku.

Do konce měsíce je vhodné ukončit výsadbu ovocných a i okrasných dřevin. Týká se to především sazenic prostokořenných. Stromky  a keře zapěstované v kontejnerech můžete vysazovat i později, ale bude třeba je důkladněji zalévat, případně i chránit proti ostrému slunci.

Začátek měsíce je ideálním termínem pro výsev okurek nakládaček a polních salátovek.

Sejí se také všestranné a velmi oblíbené cukety, nejlépe až v polovině května, aby vzcházející rostlinky nebyly ohroženy posledními přízemními mrazíky. Vzkoušet můžete i zajímavé artyčoky.

Polovina května je důležitým předělem i pro řadu jiných druhů plodin. Po „zmrzlících“ se sejí také fazole a kukuřice (nejoblíbenější jsou pukancové odrůdy vhodné pro přípravu popcornu), melouny vodní i cukrové, a také rajčata, papriky, lilky.

Samozřejmě je třeba se řídit i nadmořskou výškou, zeměpisnou polohou a mikroklimatem zahrady. V nejteplejších krajích lze choulostivé rostliny vysadit již počátkem měsíce, v drsnějším podnebí je jistější vyčkat, až se bude květen chýlí ke konci.

Vysévá se čekanka pro rychlení puků

Pro pozdní sklizeň lze znovu zasít mrkve, saláty, červenou řepu, roketu, cibuli sazečku.

Vysazovat či vysévat ven lze nyní i teplomilné bylinky, jako je bazalka či perilla.

Tento měsíc je velmi vhodný k rozmnožování bylinek hřížením: stačí zatížit a překrýt substrátem spodní větvičky dřevnatějících bylinek.

V druhé polovině května lze bez obav umístit ven okrasné truhlíky. Ze zakoupených či vypěstovaných sazenic je také můžete teprve osazovat.  Na slunná místa se hodí muškáty, petunie, lobelky, šruchy, ale také balkónová rajčata, i bylinky. Stinná místa rozsvítí begonie, doplňovat je může splývavý břečťan a máta.

Koncem května lze vysazovat jedny z největších okrasných květin, které dosahují až přes 1,5 m výšky a pyšní se zářivě červenými květy – dosny neboli kany. Vyžadují slunné stanoviště a výživnou půdu, oddenky se zásejí do hloubky 15 cm.

Dvouletky je třeba zasít se musí nyní, krásnými květy se odmění až v příštím roce. Mezi nejkrásnější patří náprstník, hvozdík bradatý, proskurník topolovka, chejr vonný. 

Do zahradních jezírek se v druhé polovině května vysazují lekníny.

Na volná místa můžete postupně vysévat rychle rostoucí letničky, jako je například měsíček či godecie, pro květy od srpna do podzimu pak lichořeřišnici.

Červen je vhodnou dobou, kdy si můžete nařízkovat okrasné keře. Ráno odebrané řízky se zapichují do lehkého substrátu 2 cm hluboko.  Zelenými řízky lze dobře množit například tyto dřeviny: Japonské javory, šeřík, skalník, magnólii, kalinu, hortenzii, vřesovec, popínavé plaménky.

Trvalky, které kvetou na jaře, je nejlepší přesazovat a množit dělením trsů do poloviny měsíce.

V červnu se vysévají dvouletky, jako jsou macešky, pomněnky, sedmikrásky, karafiáty.  Na drobná semínka nasypte pouze tenkou vrstvu substrátu. Maceškám však prospěje zatemnění do doby, než vzejdou.

I na vrcholu léta ještě stále můžete založit novou zeleninovou sklizeň. Vysévá se pekingské a čínské zelí, fenykl, špenát či endivie i letní saláty.

 Vysít lze ještě i mrkev, především odrůdy s kratším kořenem.

Nastává nejvhodnější doba z výsadbě nových sazenic jahodníku.

Sázení si usnadníte, pokud pod nově rostoucí sazenice, které ještě nezakořenily, vložíte širší kelímek se substrátem a zatížíte kamenem či uchytíte očkem. 
Na začátku července takto připravené sazenice budou na konci měsíce připravené k přesazení – stačí je pouze odstřihnout od matečné rostliny.
Sazenice odebírejte pouze od zdravých a dobře plodících, jednoletých matečných rostlin.

Stále se vyplatí vysévat salát, především pak polníček, který dává sklizeň až do prvních mrazíků. Pro podzimní sklizeň mladých lahodných lístků můžete vysévat i špenát.

Vysévají se ředkve a ředkvičky, ozimá cibule, kapusta a černý kořen pro sklizeň v příštím roce.

Na uvolněné záhony, které nebudete po dobu tří až čtyř týdnů potřebovat, se vyplatí vysít zelené hnojení.

Právě nyní se vysazují do vlhké a propustné půdy na pohostinné stanoviště cibulky sněženek a bledulek, kandíku psího zubu. N slunné místo se sázejí i na podzim kvetoucí šafrány, do těžší a humózní půdy pak křehké ocúny. Vysazovat můžete i hlízy venkovních bramboříků.

Sázet je můžete na záhony, ale také po skupinkách pod stromy či mezi půdopokryvné rostliny (které se nemusí na jaře, na rozdíl od trávníku, síci).

Bledulky se sázejí do hloubky 8 cm, sněženkám a šafránům postačí 5-8cm, ocúny vyžadují hloubku 10-20 cm.

Konec léta je vhodný k rozmnožování okrasných jehličnanů. Namnožit si můžete vlastní smrky, thuje, jalovce, tisy a další druhy. Odeberte koncové větvičky i s patkou a do 2 cm nad ní odstraňte jehličí. Řízek vpíchněte do substrátu ze směsi rašeliny a písku, vylehčené případně ještě polystyrénovou drtí, a udržujte jej skále vlhký.

V tomto měsíci můžete založit i zahradní vřesoviště

I počátkem tohoto měsíce ještě můžete vysít zeleninu pro letošní sklizeň. Vyrůst ještě stihnou rané ředkvičky a raný salát, roketa.

Vysít také můžete špenát, listovou petržel a kerblík, které poskytnou sklizeň mladých, lístků časně zjara.

(Ideální je pařeniště nebo fóliovník, velmi pomůže i netkaná bílá textilie, kterou se záhon překryje. Vzcházející rostlinky ochrání proti chladu.)

Září je nejvhodnějším měsícem pro výsadbu cibulovin. Většina z nich vyžaduje slunné stanoviště a humózní propustnou půdu. Hloubka výsadby se řídí podle velikosti cibule. Jednoduché pravidlo říká, že se sází 2krát až 2,5krát hlouběji, než je průměr cibule. V lehkých půdách je sázejte hlouběji.

řebčík královský 15 až 20 cm,
narcis 15 až 20 cm
hyacint 15 cm
tulipán 10 až 15 cm
krokusy 6 až 10 cm
ladoňky, ladoničky, puškinie 8 cm.

V říjnu je poslední čas k vyzvednutí trsů bylinek, které pak můžete rychlit a používat i v zimě. Po vyrytí ze záhonů je zasaďte do květináčů a ponechejte v chladnu. Až je budete potřebovat, stačí je přenést do tepla, umístit na co nejsvětlejší místa a začít vydatněji zalévat. K rychlení se velmi hodí pažitka a listová petržel, ale i další druhy bylinek.

Koncem října je čas pro výsadbu česneku. Vhodné jsou hlubší hlinitopísčité půdy dobře zásobené živinami a teplá a slunná poloha. 

Čtěte také:

Úrodný podzim: kdy sklízet jablka, rakytník, dýně, rajčata…?

Od poloviny října do prvních mrazíků lze vysazovat v podstatě všechny ovocné stromy a keře, pouze choulostivé broskvoně dříve (V drsnějších klimatických oblastech se dříve vysazují i meruňky a ořešáky). Kromě jabloní, hrušní, slivoní, třešní, višní a ořešáků stojí za to pěstovat také méně obvyklé druhy, jako jsou moruše, kanadské brusinky a borůvky, zimolez kamčatský, kiwi, muchovník, či dokonce fíkovník, léčivé keře, jako je rakytník či hloh.

Na zahradě samozřejmě nemohou chybět ani okrasné dřeviny, ať už krásně kvetoucí, například okrasné jabloně, sakury nebo magnólie, nebo dřeviny okrasné listem, jako například japonské javory, okrasné jehličnany.

Z okrasných i užitkových dřevin lze vysazovat rozmanité živé ploty.

Vysazují se růže – záhonové krásky, velké keře sadových růží, růže popínavé, růže ovocné .

Čtěte také:

Podzimní výsadba prostokořenných růží: příprava půdy, vhodný čas na výsadbu

Pokud se vaše zahrada nachází v úrodném, teplém kraji, můžete si koncem října založit vinici. Nebo alespoň vysadit několik kěřů na chráněné, teplé místo.

V teplých dnech první poloviny října můžete stále ještě vysazovat okrasné cibuloviny. Například tulipány stovek rozmanitých tváří, sytě barevné modřence, atraktivní hyacinty, kosatce tvořící cibule, okrasné česneky, venkovní bramboříky. Počátkem října je za příznivého počasí ještě poslední vhodná doba též pro narcisy.

V průběhu října také stále ještě můžete vysazovat do nádob cibulky tulipánů, krokusů a hyacintů pro zimní i jarní rychlení.

Do záhonů s výživnou a těžší půdou můžete v listopadu vysít ranou karotku, kořenovou i naťovou petržel, ředkvičky, salát i cibuli, pastinák, zimní odrůdy česneku, ozimé ozimé odrůdy košťálovin (například květák Arktur a hlávková kapusta Arkta), přezimující špičaté zelí.

Jarní sklizeň bude mít náskok, zvláště pokud ji přikryjete bílou netkanou textilií. Zeleninu, kterou lze sklízet i v zimě, je nutné chránit především před holomrazy.

Čtěte také:

Podzimní výsev kořenové zeleniny pro časnou jarní sklizeň